etrzby.cz - Co má podnikatel v žádosti o závazné posouzení o určení evidované tržby uvést?

NejčastějÅ¡í dotazy podnikatelů | etržby

Etrzby.cz Spined HTML

Nejčastější dotazy podnikatelů | etržby Pro média Kontakty Webová aplikace EET CS EN Toggle navigation O projektu Toggle Dropdown Základní informace Legislativa Metodika Proč vestige tržeb? Jak to funguje? Kdo, co a odkdy? Média Tiskové zprávy Nepřesnosti v médiích Newsletter Řekli o evidenci tržeb Fotogalerie Videogalerie Informační kampaň v médiích Logo – etržby RSS Novinky Mýty a fakta Dokumenty Materiály z akcí Zajímavosti Akce Informace o provozu KontaktyVestigetržeb Základní informace o projektu Podnikatel/Firma Toggle Dropdown Jak se připravit Základní kroky k evidenci tržeb Kdo a jaké tržby eviduje Odkdy evidovat tržby Způsoby vestige a účtenka Vybavení pro evidování tržeb Před zahájením vestige tržeb Co když něco selže Možnosti testování Specifické případy Elektronická účtenka Faktura a vestige tržeb Územní samosprávné celky, obchodní společnosti zřízené ÚSC Porucha pokladního zařízení Neziskové subjekty Přebytky ze zahrádek Poplatníci s mobilní provozovnou Kauce a zálohy Evidování tržeb podle práva jiného státu Nepřímé zastoupení a komisní prodej E-peněženky a čipové karty Stravování Ubytování Platby v lékárnách Tržby přijaté prostřednictvím dopravců Archiv Webová aplikace EET a certifikáty Kontrola plnění povinností a správní tresty Nejčastější dotazy podnikatelů Stále si nevíte radyVestigetržeb Informace pro podnikatele Zákazník Toggle Dropdown Základní informace pro zákazníky Účtenková loterie pro zákazníky Nejčastější dotazy zákazníků Stále si nevíte rady Komunikace s veřejnostíVestigetržeb Informace pro zákazníky IT/Vývojář Toggle Dropdown Základní informace pro vývojáře Technická specifikace Archiv technické specifikace Oznámení pro vývojáře Certifikační autorita EET Nejčastější dotazy vývojářů Stále si nevíte radyVestigetržeb Informace pro vývojáře Webová aplikace EET Pro media Kontakty Nejčastější dotazy podnikatelů Otázky a odpovědi k evidenci tržeb. Koho a kdy se bude vestige tržeb týkat? Jakých činností se bude vestige tržeb týkat? Náběh elektronické vestige tržeb je postupný. V 1. fázi (tj. od 1. prosince 2016) evidují poplatníci tržby z ubytovacích a stravovacích služeb, klasifikace NACE pod kódem: NACE 55 - Ubytování (většinou krátkodobé ubytování, hotely, kempy, penziony, tábořiště, ubytovny…) NACE 56 - Stravování a pohostinství, jde-li o stravovací služby (podnikatelé, kteří nabízejí jídla a nápoje k okamžité konzumaci na místě, tj. restaurace, hospody, kavárny, kantýny…) Ve 2. fázi (od 1. března 2017) se k evidenci tržeb připojí poplatníci, kterým plynou tržby z velkoobchodu a maloobchodu (klasifikace NACE pod kódem 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47). Do 3. fáze spadají poplatníci, kterým plynou tržby z ostatních činností (klasifikace NACE pod kódem 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 18, 19, 20.1, 20.2, 20.3, 20.5, 20.6, 21, 24, 26, 27, 28, 29, 30, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 44, 45.2, 49, 50, 51, 52, 53, 56 - jde-li o tržby z dodání zboží, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 85, 86, 87, 88, 90, 91, 92, 93, 94, 97, 98, 99) vyjma těch, které jsou uvedeny ve 4. fázi, např. svobodná povolání, taxislužba, podnikatelé ve výrobě. Do 4. fáze jsou zahrnuti poplatníci, kterým plynou tržby z vybraných řemesel a výrobní činnosti (klasifikace NACE pod kódem 13, 14, 15, 16, 17, 20.4, 22, 23, 25, 31, 32, 33, 43, 95 a 96). Nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 se uplynutím dne 28. února 2018 ruší část ustanovení § 37 zákona o evidenci tržeb, čímž dochází k tomu, že tržby, které pocházejí z činnosti spadající do 3. či 4. fáze vestige tržeb, zůstávají v režimu dočasně vyloučených tržeb. Poplatníkům, kteří takové tržby přijímají, tedy nevznikne povinnost tyto tržby evidovat v původně deklarovaných termínech, tj. od 1. března 2018 (třetí fáze) a od 1. června 2018 (čtvrtá fáze). V současné době probíhá příprava novely zákona o evidenci tržeb, v níž bude mimo jiné upravena problematika vestige tržeb pocházejících z těchto činností (včetně určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby). Aktuální informace k dané problematice budou průběžně zveřejňovány na webu etržby (konkrétně http://cs/novinky).   Co když podnikatel nemá jistotu, jestli jeho přijímaná platba je evidovanou tržbou? Pokud má podnikatel pochybnosti, zda platba, kterou přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou a podléhá evidenci tržeb, případně zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, má možnost požádat místně příslušný finanční úřad o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. Finanční úřad žádost posoudí a vydá rozhodnutí, které je závazné jak pro finanční úřad, tak pro podnikatele. Co má podnikatel v žádosti o závazné posouzení o určení evidované tržby uvést? Podnikatel v žádosti o závazné posouzení uvede své identifikační údaje, popis platby, která má podléhat posouzení a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. Kdy budou podnikatelé moci podat žádost o závazné posouzení? Bude žádost nějak zpoplatněna? Žádost o závazné posouzení mohou podnikatelé podat již od 1. září 2016. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč. Bude se vestige tržeb vztahovat i na drobné živnostníky, kteří nepřijímají tržby v hotovosti, ale pouze převodem z účtu na účet? Ne. Záměrem elektronické vestige tržeb je vestige všech tržeb v hotovosti, poukázkami (typicky stravenkami) a dalšími obdobnými způsoby. Naopak přímé platby z účtu na účet podléhat evidenci tržeb nebudou. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nebude vztahovat také na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů. Bude se vestige tržeb týkat i neplátců DPH?Vestigetržeb se týká všech podnikatelů bez ohledu na to, zda jsou plátci DPH či nikoliv. Přijímají-li podnikatelé za své zboží či služby platby v hotovosti, šekem, směnkou nebo jiným obdobným způsobem, které zahrnují příjem z podnikání, jsou povinni takové platby evidovat. Budou platby podnikatelům s mobilní provozovnou typu „kolotočáři“, „stánkaři“ podléhat povinnosti evidovat tržby? Ano. Bylo by nesystémové, kdyby z povinnosti evidovat tržby byly tyto podnikatelské subjekty vyňaty. Tito podnikatelé se vyznačují tím, že nemají „kamennou“ provozovnu, nýbrž mobilní. Tato skutečnost jim však nebrání v tom, aby evidovali tržby. Z důvodu neexistence „kamenné“ provozovny nelze příslušné tržby z evidence vyloučit. Podnikatel však může v případě, že by mu evidování tržeb běžným způsobem (online) znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, požádat místně příslušný finanční úřad o povolení evidování tržeb ve zjednodušeném režimu, tj. zasílat údaje o evidovaných tržbách správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby. Není mi jasné, zda tržby plynoucí z mé činnosti (výroba a prodej obuvi) spadají do 2. nebo do 3. fáze vestige tržeb? Pro účely zařazení tržeb plynoucích z činnosti prodeje výrobků, jejichž výrobní proces proběhl u jiného poplatníka, do příslušné fáze náběhu vestige tržeb, je rozhodujícím kritériem vlastnictví vstupního materiálu, který je k výrobě použit. V případě, že poplatník část nebo celý výrobní proces přesune subdodavateli a vstupní materiál (na kterém má být určitá činnost provedena) je vlastněn (poskytován) poplatníkem, pak lze činnost poplatníka klasifikovat jako výroba/zpracovatelský průmysl (poplatník vlastní i konečný výrobek) a tržby plynoucí z prodeje takového výrobku budou podléhat evidenci tržeb ve fázi, do které konkrétní výrobní činnost spadá. Pro účely zatřídění konkrétní činnosti není rozhodné, zda se poplatník a subdodavatel nachází na stejném ekonomickém území či nikoliv. Umístění poplatníka nebo subdodavatele tedy zatřídění konkrétní činnosti nijak neovlivňuje. V případech, kdy poplatník zadá subdodavateli pouze výrobu a materiál bude opatřovat sám subdodavatel, bude vykonávaná činnost poplatníka při prodeji již hotových výrobků zatříděna např. do velkoobchodu, maloobchodu. Příklady: Prodejce obuvi nakoupí kůži, podrážky, tkaničky, navrhne si model obuvi, barvu, velikost a využije výrobní činnost od subdodavatele (ať už zahraničního či tuzemského), kterému veškerý materiál i s návrhy poskytne. Tržby z prodeje již hotových výrobků by podléhaly evidenci tržeb ve 4. fázi (jednalo by se např. o výrobu lyžařské obuvi, výrobu ortopedické obuvi, výrobu obuvi z textilních vláken apod.) Prodejce obuvi materiál nenakoupí, pouze navrhne model obuvi, barvu, velikost a využije výrobní činnost od subdodavatele, který si materiál na výrobu obuvi obstará sám. Tržby z prodeje hotové obuvi v takovém případě podléhají evidenci tržeb v 2. fázi, tj. od 1. března 2017. K uvedenému je nutno konstatovat, že nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16) se uplynutím dne 28. února 2018 ruší část ustanovení § 37 zákona o evidenci tržeb, čímž dochází k tomu, že tržby, které pocházejí z činnosti spadající do 3. či 4. fáze vestige tržeb, zůstávají v režimu dočasně vyloučených tržeb. Poplatníkům, kteří takové tržby přijímají, tedy nevznikne povinnost tyto tržby evidovat v původně deklarovaných termínech, tj. od 1. března 2018 (třetí fáze) a od 1. června 2018 (čtvrtá fáze). V současné době probíhá příprava novely zákona o evidenci tržeb, v níž bude mimo jiné upravena problematika vestige tržeb pocházejících z těchto činností (včetně určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby). Aktuální informace k dané problematice budou průběžně zveřejňovány na webu etržby (konkrétně http://cs/novinky). Od kterého okamžiku musí řezníci evidovat tržby, pokud v provozovně porcují maso (popřípadě vyrábějí masné výrobky), které následně prodávají konečným zákazníkům? V případě činnosti řezníků je nutné rozlišovat několik situací, které mají zásadní vliv na určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby: Řezník maso z vlastní produkce bourá, porcuje či jinak upravuje a dále ho prodává ve své prodejně. Tato činnost spadá pod NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků, tržby z této činnosti podléhají evidenci tržeb od 3. fáze. Řezník maso z vlastní produkce bourá, porcuje, dále jej tepelně zpracovává či jinak upravuje, např. z něj vyrábí uzeniny, masné výrobky apod., které následně prodává. Tržby plynoucí z této činnosti podléhají evidenci tržeb od 3. fáze, neboť tato činnost spadá pod NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků. Řezník nakoupí maso jakéhokoliv druhu z velkoobchodu či maloobchodu v podobě půlek, koster apod. a pouze jej ve své provozovně bourá, naporcuje nebo jinak upraví s minimálním zpracováním. Takto zpracované a upravené maso řezník dále prodává ve své provozovně. Jedná se o činnost zařazenou dle NACE 47 – Maloobchod, kdy poplatník má povinnost evidovat tržby od 2. fáze, tj. od 1. 3. 2017. Řezník nakoupí maso jakéhokoliv druhu z velkoobchodu či maloobchodu, tzn. není vlastní produkce, které ve své provozovně bourá, naporcuje a dále jej tepelně zpracovává či jinak upravuje, např. z něj vyrábí uzeniny, masné výrobky apod. Tržby plynoucí z prodeje těchto výrobků podléhají evidenci tržeb od 3. fáze, neboť se jedná o činnost zařazenou dle NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků. Řezník nakoupí maso jakéhokoliv druhu z velkoobchodu či maloobchodu, tzn. není vlastní produkce, které ve své provozovně bourá a naporcuje. Řezník si z takto připraveného masa dodavatelsky nechá vyrobit uzeniny, masné výrobky apod., které následně prodává ve své provozovně. Tržby plynoucí z prodeje těchto výrobků podléhají evidenci tržeb od 3. fáze, neboť se jedná o činnost zařazenou dle NACE 10 – Výroba potravinářských výrobků. K okamžiku náběhu 3. resp. 4. fáze vestige tržeb je nutné upozornit na skutečnost, že nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16) se uplynutím dne 28. února 2018 ruší část ustanovení § 37 zákona o evidenci tržeb, čímž dochází k tomu, že tržby, které pocházejí z činnosti spadající do 3. či 4. fáze vestige tržeb, zůstávají v režimu dočasně vyloučených tržeb. Poplatníkům, kteří takové tržby přijímají, tedy nevznikne povinnost tyto tržby evidovat v původně deklarovaných termínech, tj. od 1. března 2018 (třetí fáze) a od 1. června 2018 (čtvrtá fáze). V současné době probíhá příprava novely zákona o evidenci tržeb, v níž bude mimo jiné upravena problematika vestige tržeb pocházejících z těchto činností (včetně určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby). Aktuální informace k dané problematice budou průběžně zveřejňovány na webu etržby (konkrétně http://cs/novinky). Jak je to s evidencí tržeb zahraničních firem nebo českých firem v zahraničí? Daňovým rezidentům České republiky ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), kteří mají daňovou povinnost vztahující se jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, vzniká povinnost vestige tržeb v souladu s § 3 odst. 1 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, (dále jen „ZoET“), který stanoví, že subjektem vestige tržeb je poplatník daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Předmětem vestige tržeb jsou pak evidované tržby poplatníka (viz § 3 odst. 2 ZoET). Daňovým nerezidentům (§ 2 odst. 3 ZDP a § 17 odst. 4 ZDP), kteří na území České republiky prodávají zboží nebo poskytují služby, vznikne evidenční povinnost v případě, že jejich příjmy podléhají v České republice zdanění a jsou přijímány v hotovosti, šekem, směnkou nebo jiným obdobným způsobem. Evidenci tržeb nepodléhají platby přijímané výhradně převodem z účtu na účet nebo inkasem. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nebude vztahovat na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů. U daňových nerezidentů podléhají zdanění v České republice pouze takové příjmy, které pocházejí ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP a zároveň není jejich zdanění vyloučeno některou z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Daňoví nerezidenti, kterým neplynou příjmy ze zdrojů na území České republiky a nemají tak v České republice daňovou povinnost dle ZDP, nejsou povinni evidovat tržby, neboť jejich příjem není rozhodným příjmem dle ZoET (§ 6 odst. 1 písm. a) bod 1). Jedná se o příjem, který není předmětem daně z příjmů dle ZDP. Záměrem Ministerstva financí je minimalizovat náklady podnikatelů tam, kde je to objektivně možné. Proto ZoET počítá i s tím, že podnikatelé mohou mít evidenční povinnost uloženou současně právními předpisy jiné země. Tyto situace jsou upraveny v ustanovení § 36 ZoET, podle kterého evidovanou tržbou není tržba poplatníka, který je povinen tuto tržbu evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, se kterým má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o výměně informací, na základě které lze získávat srovnatelné informace o evidovaných tržbách. Toto ustanovení tedy řeší případy tzv. dvojí evidence, kdy může existovat povinnost evidovat dané tržby jak podle českého práva, tak podle cizího práva. Z hlediska účelu vestige tržeb je toto dvojí evidování zbytečné a poplatník může evidovat pouze podle práva jiného státu. Pro posouzení, zda je tržba evidovanou tržbou, je rozhodné, zda: vestige tržeb v jiném státě probíhá srovnatelným způsobem jako v České republice (srovnatelné jsou takové systémy, které fungují na obdobném principu – srovnatelnou s evidencí tržeb není např. prostá záznamní povinnost uložená v cizím státě), zda lze na základě vestige probíhající v jiném státě získat informace o evidovaných tržbách, srovnatelné s informacemi zasílanými datovou zprávou dle § 19 ZoET, zda je možné tyto informace získat ze strany Finanční správy na základě platné a účinné mezinárodní smlouvy nebo dohody (uzavřené mezi Českou republikou a dotčeným státem), která upravuje výměnu a předávání informací, a Česká republika tak na jejím základě získá informace o tržbách poplatníka. Jsou-li kumulativně splněny výše uvedené zákonem stanovené podmínky a poplatník již eviduje tržbu dle práva jiného státu, není tato tržba evidovanou, tzn. že ji poplatník nemusí evidovat podle českého práva, resp. zákona o evidenci tržeb. Nejsou-li podmínky splněny, není poplatník evidenční povinnosti zproštěn a vznikne mu povinnost tržbu zaevidovat. Můžeme evidovat tržby v předstihu? Chtěli bychom to zkusit, než to budeme mít povinné. Veškeré údaje o tržbách, zasílané datovými zprávami po 1. 12. 2016 do produkčního prostředí a zároveň v ostrém módu, jsou považovány za údaje týkající se skutečně přijatých tržeb a ukládají se. Tržby, na které se (ještě) povinnost vestige nevztahuje, můžete kdykoli evidovat dobrovolně. Pokud se rozhodnete evidovat tržby, ačkoli (ještě) nemáte tuto povinnost, nemusíte zasílat údaje o všech přijatých tržbách. Můžete zasílat pouze údaje o vybraných tržbách, a tím vyzkoušet vše potřebné v předstihu. Můžete též evidovat všechny vaše tržby, ačkoli na některé se povinnost vestige vztahuje až v některé z následujících fází, zároveň s těmi, které již povinen evidovat jste – což může být jednodušší, než u každé tržby rozhodovat, zda již evidována být musí. Totéž platí i o tržbách, které nemusí být evidovány z jiných důvodů, např. když nesplňují formální znaky evidované tržby, nebo jsou vyloučeny z evidence. Nelze však zasílat hodnoty, které neodpovídají žádným skutečným tržbám. Pro testování libovolných (i smyšlených) hodnot slouží neprodukční prostředí (Playground) anebo ověřovací mód v produkčním prostředí. Do které fáze vestige tržeb spadá činnost květinářství? Květinář či florista provádí především činnost související s aranžováním a vázáním květin (tvorba aranžovaných kytic a věnců, nákup a prodej čerstvých řezaných květin či květin v květináčích a péče o ně, prodej sušených a umělých květin, pěstování a prodej sazenic apod.). Kromě těchto činností může nabízet i doplňkový sortiment v podobě dekoračních předmětů, váz, stuh, vazeb, smutečních květin, hnojiv aj. Stejně jako u jiných činností i v případě květinářů platí, že pokud přijímají v rámci své činnosti platby, které splňují formální a materiální znaky evidované tržby v souladu se zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), tedy jedná se o platby, které jsou hrazeny v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem (např. prostřednictvím dárkových karet, směnek, šeků apod.) a tato platba je příjmem z podnikání, vztahuje se na ně ve vztahu k těmto platbám povinnost evidovat tržby. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nebude vztahovat na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů. Zavádění vestige tržeb je postupné, přičemž počátek vzniku povinnosti evidovat tržby závisí na tom, jakou činnost podnikatel vykonává (třídění podle klasifikace ekonomických činností NACE). Okamžik vzniku povinnosti evidovat tržby z dané konkrétní činnosti stanoví § 37 ZoET a odvíjí se právě od zatřídění této činnosti pod příslušný kód klasifikace NACE. V případě květinářů se může jednat o ekonomické činnosti, které lze podřadit např. pod tyto kódy NACE: NACE 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti NACE 01.19 Pěstování ostatních plodin jiných než trvalých – zahrnuje např. pěstování květin, produkci řezaných květin a květinových poupat, pěstování semen květin. Prakticky se ve vztahu ke květinářům jedná o situace, kdy květinář květiny sám pěstuje, jedná se o jeho vlastní produkci, a následně je v původním stavu, či naaranžované prodává ve své provozovně. NACE 01.30 Množení rostlin – zahrnuje výrobu veškerého rostlinného sadbového materiálu, např. pěstování okrasných rostlin vč. travních porostů. Tržby z činnosti NACE 01.19 a 01.30 podléhají evidenci tržeb od 3. fáze. NACE 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku NACE 16.29 Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku – může se jednat např. o výrobky z travin a proutí. Tržby z činnosti NACE 16.29 podléhají evidenci tržeb od 4. fáze. NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl NACE 32.99 Ostatní zpracovatelský průmysl jinde neuvedený – zahrnuje např. výrobu umělých květinových košů, kytic, věnců a podobných výrobků. Tržby z činnosti NACE 32.99 podléhají evidenci tržeb od 4. fáze. NACE 46 a 47 Velkoobchod a maloobchod, kromě motorových vozidel NACE 46.22 Velkoobchod s květinami a jinými rostlinami – patří sem velkoobchod s květinami a jinými rostlinami, jejich cibulkami a hlízami. NACE 47.76 Maloobchod s květinami, rostlinami, osivy, hnojivy, zvířaty pro zájmový chov a krmivy pro ně. V případě velkoobchodu a maloobchodu se jedná o situace, kdy květinář zakoupí květiny, které dále prodává v nezměněném stavu, nebo v podobě aranžmá či vazby, z nich provedené, ve své provozovně. Tržby z činnosti NACE 46.22 a 47.76 spadají do 2. fáze vestige tržeb (od 1. března 2017). Pro určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby je mimo jiné rozhodné, jakou činnost podnikatel vykonává a do které fáze tato činnost spadá. Provozuje-li podnikatel více činností, je třeba každou tuto činnost posuzovat zvlášť. Lze shrnout, že pokud podnikatel vykonává maloobchodní činnosti zařazené pod kódem NACE 47.76 – maloobchod s květinami (tedy květiny nakupuje a v nezměněném stavu či naaranžované nebo po provedení vazby kytice je prodává zákazníkovi), pak je povinen tržby z této činnosti evidovat od 1. 3. 2017. Jestliže jsou květiny jeho vlastní produkcí (tyto si sám pěstuje) a pak je v nezměněném stavu či vázané v kyticích prodává zákazníkovi, kód NACE 01.19, povinnost evidovat tržby z takové činnosti by mu vznikla od 3. fáze vestige tržeb. Pokud by podnikatel taktéž prodával např. jím vyrobené umělé květinové kytice, kód NACE 32.99, povinnost evidovat tržby z této činnosti by mu vznikla od 4. fáze. K okamžiku náběhu 3. resp. 4. fáze vestige tržeb je nutné upozornit na skutečnost, že nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16) se uplynutím dne 28. února 2018 ruší část ustanovení § 37 zákona o evidenci tržeb, čímž dochází k tomu, že tržby, které pocházejí z činnosti spadající do 3. či 4. fáze vestige tržeb, zůstávají v režimu dočasně vyloučených tržeb. Poplatníkům, kteří takové tržby přijímají, tedy nevznikne povinnost tyto tržby evidovat v původně deklarovaných termínech, tj. od 1. března 2018 (třetí fáze) a od 1. června 2018 (čtvrtá fáze). V současné době probíhá příprava novely zákona o evidenci tržeb, v níž bude mimo jiné upravena problematika vestige tržeb pocházejících z těchto činností (včetně určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby). Aktuální informace k dané problematice budou průběžně zveřejňovány na webu etržby (konkrétně http://cs/novinky). Podnikatel musí evidovat jednotlivé tržby od fáze, do které jednotlivá tržba spadá. Pokud podnikatel přijímá v jedné provozovně tržby z vícerých činností (které spadají do různých fází náběhu vestige tržeb) a nechce rozlišovat přijaté tržby z jednotlivých činností (např. z důvodu nákladnosti úpravy SW), může začít evidovat tržby dříve, než má povinnost evidovat příslušné tržby, tzn. současně s tržbami, které již evidenci podléhají. Záleží na rozhodnutí každého podnikatele, zda bude evidovat tržby postupně (podle jednotlivých fází systému evidence), nebo tržby ze všech svých činností najednou. ZoET nezakazuje začít evidovat tržby dříve, než dojde ke vzniku povinnosti evidovat tržby ve vztahu k jednotlivým činnostem poplatníka, resp. jejich zařazením do příslušných fází náběhu systému, a to od okamžiku, kdy tržby plynoucí z některé jeho činnosti začnou podléhat evidenci jako první. Pokud poplatník vykonává ve svých provozovnách kromě své „hlavní“ činnosti i činnosti malého rozsahu tzv. minoritní činnosti a povinné evidování tržeb z těchto minoritních činností by podléhalo evidenci tržeb dříve, než evidování tržeb z hlavní činnosti, má možnost začít tyto tržby evidovat až s tržbami z „hlavní“ činnosti dané provozovny (detailně viz Doplnění Metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb). V případě pochybností, zda platba, kterou poplatník přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, může poplatník v souladu s ustanovením § 32 ZoET požádat místně příslušného správce daně o závazné posouzení o určení evidované tržby (více Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb zveřejněný na webu www.etrzby.cz v záložce O projektu → Dokumenty). Do které fáze vestige tržeb spadá činnost očních optiků? Činnost očních optiků, optometristů, zahrnuje řadu dílčích činností. Jedná se především o provádění vyšetření zraku, navržení typu skel, zabarvení a jejich povrchové úpravy, navržení typu a barvy brýlové obruby. Optici na základě změřených parametrů či dle lékařského předpisu objednávají vyhotovení skel u výrobce (dodavatele). U výrobců (dodavatelů) brýlových obrub objednávají obruby. Po dodání dioptrických skel od výrobce (který provede mj. též úpravy typu zabarvení, ztenčení skla, povrchových úprav) optikovi, tento skla zabrousí do příslušných brýlových obrub. Pokud optici přijímají v rámci své činnosti platby, které splňují formální a materiální znaky evidované tržby v souladu se zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), tedy jedná se o platby, které jsou hrazeny v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem (např. prostřednictvím dárkových karet, směnek, šeků apod.) a tato platba je příjmem z podnikání, vztahuje se na ně ve vztahu k těmto platbám povinnost evidovat tržby. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nebude vztahovat na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů. Zavádění vestige tržeb je postupné, přičemž počátek vzniku povinnosti evidovat tržby závisí na tom, jakou činnost podnikatel vykonává (třídění podle klasifikace ekonomických činností NACE). Okamžik vzniku povinnosti evidovat tržby z dané konkrétní činnosti stanoví § 37 ZoET a odvíjí se právě od zatřídění této činnosti pod příslušný kód klasifikace NACE. V případě optiků se může jednat o ekonomické činnosti, které lze podřadit např. pod tyto kódy NACE: NACE 47.78 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách - činnost optiků – zahrnuje např. prodej brýlí způsobem, kdy optik nakoupí obroučky, dioptrická skla objedná od výrobce a v provozovně je pouze zabrousí do obrouček, ale také prodej brýlí, které kompletně vyrobila externí firma, ať už na přání zákazníka, doporučení lékaře či optometristy. Pod tuto činnost spadá čištění brýlí ultrazvukem, drobné úpravy a opravy brýlí, prodej příslušenství k brýlím, pomůcek a prostředků určených k údržbě, k ochraně korekčních očních pomůcek (pouzdra na brýle, utěrky a roztoky určené k čištění brýlových čoček). Tržby z činnosti NACE 47.78 spadají do 2. fáze vestige tržeb (od 1. března 2017).   NACE 86.90 Ostatní činnosti související se zdravotní péčí - jedná se o činnost vyšetření zraku optometristou. Tržby z činnosti NACE 86.90 spadají do 3. fáze vestige tržeb. NACE 32.50 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb – jedná se o výrobu výrobků pro oční lékařství, např. brýlových a slunečních skel, skel broušených dle lékařského předpisu (analogicky lze použít i pro skla broušená dle předpisu optometristy), kontaktních čoček, ochranných brýlí apod. Do této kategorie nepatří: činnost optiků (viz výčet činností uvedený pod kódem 47.78), činnost výroby obrouček (bez skel), neboť samotné obroučky nejsou lékařskými potřebami Tržby z činnosti NACE 32.50 spadají do 4. fáze vestige tržeb.   NACE 33.13 Opravy elektronických a optických přístrojů a zařízení – lze aplikovat v případě, že by opravy prováděl přímo optik; klasifikace NACE nerozlišuje, zda přístroje opravuje optik či někdo jiný; v oddílu 33 se jedná o odborné opravy výrobků skupin NACE 26.5, 26.6 a 26.7, kromě výrobků, které se považují za přístroje a zařízení převážně pro domácnost. Tržby z této činnosti spadají do 4. fáze vestige tržeb. K okamžiku náběhu 3. resp. 4. fáze vestige tržeb je nutné upozornit na skutečnost, že nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16) se uplynutím dne 28. února 2018 ruší část ustanovení § 37 zákona o evidenci tržeb, čímž dochází k tomu, že tržby, které pocházejí z činnosti spadající do 3. či 4. fáze vestige tržeb, zůstávají v režimu dočasně vyloučených tržeb. Poplatníkům, kteří takové tržby přijímají, tedy nevznikne povinnost tyto tržby evidovat v původně deklarovaných termínech, tj. od 1. března 2018 (třetí fáze) a od 1. června 2018 (čtvrtá fáze). V současné době probíhá příprava novely zákona o evidenci tržeb, v níž bude mimo jiné upravena problematika vestige tržeb pocházejících z těchto činností (včetně určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby). Aktuální informace k dané problematice budou průběžně zveřejňovány na webu etržby (konkrétně http://cs/novinky). Jak již bylo uvedeno výše, pro určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby je mimo jiné rozhodné, jakou činnost podnikatel vykonává a do které fáze tato činnost spadá. Provozuje-li podnikatel více činností, je třeba každou tuto činnost posuzovat zvlášť. Z pohledu vestige tržeb tedy není možné vycházet pouze z tzv. převažující činnosti. Pro účely zařazení jednotlivých činností podnikatele do jednotlivých fází vestige tržeb je směrodatný faktický stav, tedy to, jaké činnosti podnikatel reálně vykonává (bez ohledu na to, v jakém registru je registrován, jakou činnost má uvedenu v aplikaci ARES či v Živnostenském rejstříku, jakou činnost má nahlášenu na finančním úřadě jako převažující). Lze shrnout, že pokud podnikatel vykonává maloobchodní činnosti zařazené pod kódem NACE 47.78 – činnost optiků (zejména tedy objednává dioptrická skla dle lékařského předpisu u výrobce skel a v optice zabrušuje výrobcem zhotovená skla a vkládá je do brýlových obrub), pak je povinen tržby z této činnosti evidovat od 1. 3. 2017. Pokud by podnikatel prováděl vyšetření zraku, povinnost evidovat tržby z této činnosti optometristy by mu vznikla od 3. fáze tržeb. Pokud by prováděl klasickou výrobu brýlových, broušených skel (nikoli pouhé zabrušování skel do brýlových obrub), pak se již nejedná o činnost optiků ve smyslu klasifikace NACE 47.78, ale o činnost zpracovatelskou spadající do NACE 32.50, přičemž tržby z této činnosti spadají do 4. fáze vestige tržeb. Podnikatel musí evidovat jednotlivé tržby od fáze, do které jednotlivá tržba spadá. Pokud podnikatel přijímá v jedné provozovně tržby z vícerých činností (které spadají do různých fází náběhu vestige tržeb) a nechce rozlišovat přijaté tržby z jednotlivých činností (např. z důvodu nákladnosti úpravy SW), může začít evidovat tržby dříve, než má povinnost evidovat příslušné tržby, tzn. současně s tržbami, které již evidenci podléhají. Záleží na rozhodnutí každého podnikatele, zda bude evidovat tržby postupně (podle jednotlivých fází systému evidence), nebo tržby ze všech svých činností najednou. ZoET nezakazuje začít evidovat tržby dříve, než dojde ke vzniku povinnosti evidovat tržby ve vztahu k jednotlivým činnostem poplatníka, resp. jejich zařazením do příslušných fází náběhu systému, a to od okamžiku, kdy tržby plynoucí z některé jeho činnosti začnou podléhat evidenci jako první. Pokud poplatník vykonává ve svých provozovnách kromě své „hlavní“ činnosti i činnosti malého rozsahu tzv. minoritní činnosti a povinné evidování tržeb z těchto minoritních činností by podléhalo evidenci tržeb dříve, než evidování tržeb z hlavní činnosti, má možnost začít tyto tržby evidovat až s tržbami z „hlavní“ činnosti dané provozovny (detailně viz Doplnění metodického pokynu - minoritní činnosti). V případě pochybností, zda platba, kterou poplatník přijímá nebo bude do budoucna přijímat, je evidovanou tržbou nebo zda platba může být evidována ve zjednodušeném režimu, může poplatník v souladu s ustanovením § 32 ZoET požádat místně příslušného správce daně o závazné posouzení o určení evidované tržby (více Metodický pokyn k aplikaci zákona o evidenci tržeb zveřejněný na webu www.etrzby.cz v záložce O projektu → Dokumenty) Budou evidenci tržeb podléhat i platby fyzickým osobám za prodej sezónních přebytků z vlastní zahrádky, např. květin, zeleniny, ovoce nebo medu? Příjmy z příležitostných činností, které nemají povahu podnikání, nebudou evidenci tržeb podléhat. Pokud však někdo tímto způsobem podniká, byť nepravidelně, pak se vestige tržeb vztahuje i na něj. Fyzické osoby by měly umět tyto situace rozlišovat už dnes kvůli plnění povinností podle zákona o daních z příjmů. V případě nejistoty/nejasností, je možné obrátit se na svůj místně příslušný finanční úřad, který danou situaci posoudí. Vznikne povinnost evidovat tržby a vydávat účtenky v případě, že v rámci svého podnikání budu využívat prodejní automaty? Evidenci tržeb nebudou podléhat tržby z prodeje zboží nebo služeb prostřednictvím prodejních automatů. Jedná se o typ tržby, který je na základě § 12 ZoET z vestige vyloučen. Jsou zde zohledněny specifické podmínky podnikání, které evidenci tržeb ve stávající podobě technicky neumožňují. Netýká se to však všech „automatů“ – např. platby přijaté prostřednictvím samoobslužné pokladny v supermarketu evidenci tržeb podléhají. Podléhají evidenci tržeb příjmy, které získám v rámci tzv. darovacího trhu? Záleží na tom, co se tzv. darovacím trhem v daném konkrétním případě míní: Pokud by v rámci darovacího trhu, jak ostatně napovídá i samotný název této akce, docházelo k tomu, že je zboží skutečně darováno, tedy že je zájemcům předáno bez jakéhokoli protiplnění, pak nelze o evidenci tržeb uvažovat jednoduše z toho důvodu, že osoba, která zboží nabízí, nedosahuje žádných příjmů (zboží nabízí zdarma). Pokud se jedná o akci, v rámci které dochází ke směně, tedy k výměně zboží za zboží, pak v daném případě rovněž není důvod zvažovat, zda daná transakce podléhá evidenci tržeb, neboť přijetí zboží není možné považovat za hotovostní tržbu ve smyslu zákona o evidenci tržeb. Pokud by však v rámci trhu docházelo k přijetí platby jakožto protiplnění za poskytnuté zboží, pak se v žádném případě nemůže jednat o dar (darování je bezplatným převodem vlastnického práva), nýbrž o úplatu získanou v rámci obchodní činnosti, u níž je již nutné zvažovat další okolnosti, tedy především to, zda jsou naplněny formální a materiální znaky evidované tržby, neboť v takovém případě by daná platba evidenci tržeb podléhala.   Pokud se jedná o případ, kdy poplatník přijímá za zboží platbu, je předně nutné posoudit, zda se jedná o příjem z činnosti, která je podnikáním, tedy především zda se jedná o činnost prováděnou soustavně (nikoli ojediněle) za účelem dosažení zisku. V takovém případě platba splňuje materiální znak evidované tržby. Pokud by se jednalo pouze o prodej přebytků ze zahrádek, kdy příjmy z takové činnosti nejsou příjmy z podnikání, nýbrž příjmy z příležitostné činnosti ve smyslu § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, pak by takovéto příjmy evidenci tržeb nepodléhaly, neboť není naplněno základní materiální kritérium (nejedná se o příjem z podnikání). V případě, kdy je platba, kterou lze považovat za příjem z podnikání, přijata některou z hotovostních forem (platba v hotovosti, šekem, směnkou či obdobnými formami) pak je naplněn i formální znak evidované tržby a poplatník má povinnost takovou tržbu evidovat. V důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, nález ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16, se povinnost evidovat tržby od 1. 3. 2018 nebude vztahovat na platby kartou, a to nejen na online transakce prováděné např. prostřednictvím platební brány, ale rovněž na platby kartou prostřednictvím platebních terminálů. Okamžik vzniku vestige tržeb se pak odvíjí od druhu poskytovaného zboží. Zavádění vestige tržeb je postupné, přičemž počátek vzniku povinnosti evidovat tržby závisí na tom, jakou činnost podnikatel vykonává (třídění podle klasifikace ekonomických činností NACE). Okamžik vzniku povinnosti evidovat tržby z dané konkrétní činnosti stanoví § 37 ZoET a odvíjí se právě od zatřídění této činnosti pod příslušný kód klasifikace NACE. Pokud ve stánku dochází k přeprodeji zboží, které bylo poplatníkem nakoupeno za účelem dalšího prodeje, jedná se o maloobchod. Povinnost evidovat tržby z této činnosti vznikla od 1. 3. 2017. Tržby z prodeje vlastních výrobků podléhají evidenci od 3. fáze vestige tržeb. Pokud poplatník provádí specifickou výrobu zařazenou do NACE (např. výroba hraček či dřevěného nádobí či oděvů), pak povinnost evidovat tržby z této činnosti vzniká od 4. fáze vestige tržeb. Při prodeji potravin a nápojů je třeba posoudit, zda je tato činnost stravovací službou či dodáním zboží. Pokud se jedná o stravovací službu, pak evidenční povinnost vznikla od 1. 12. 2016. Pokud se však jedná o stravování - dodání zboží, povinnost evidovat tržby vzniká od 3. fáze vestige tržeb. Pokud ve stánku dochází k přeprodeji jídla či nápojů, které nejsou určeny k okamžité spotřebě (minerální vody v láhvi, žvýkačky, sušenky, cigarety apod.), jedná se o maloobchod s nástupem evidenční povinnosti od 1. 3. 2017. Podrobný výklad problematiky prodeje potravin a nápojů včetně přehledné tabulky s příklady najdete v metodickém materiálu Obchodní modely a situace, při nichž dochází k prodeji potravin, a jejich zatřídění pro účely vestige tržeb uveřejněném na stránkách www.etrzby.cz. K okamžiku náběhu 3. resp. 4. fáze vestige tržeb je nutné upozornit na skutečnost, že nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16) se uplynutím dne 28. února 2018 ruší část ustanovení § 37 zákona o evidenci tržeb, čímž dochází k tomu, že tržby, které pocházejí z činnosti spadající do 3. či 4. fáze vestige tržeb, zůstávají v režimu dočasně vyloučených tržeb. Poplatníkům, kteří takové tržby přijímají, tedy nevznikne povinnost tyto tržby evidovat v původně deklarovaných termínech, tj. od 1. března 2018 (třetí fáze) a od 1. června 2018 (čtvrtá fáze). V současné době probíhá příprava novely zákona o evidenci tržeb, v níž bude mimo jiné upravena problematika vestige tržeb pocházejících z těchto činností (včetně určení okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby). Aktuální informace k dané problematice budou průběžně zveřejňovány na webu etržby (konkrétně http://cs/novinky). Závěrem je nutné zdůraznit, že v situaci, kdy by poplatník hotovostní platbu přijatou v rámci své podnikatelské činnosti vydával za dar a záměrně zastíral skutečnost, že přijetí této částky je protihodnotou za poskytnuté zboží, a tudíž že se jedná o klasickou formu prodeje zboží, z něhož plynoucí tržby podléhají evidenční povinnosti, lze toto jednání klasifikovat jako obcházení zákona o evidenci tržeb a poplatníkovi hrozí za porušení evidenční povinnosti pokuta až do výše 500 000 Kč.   Budou dražebníci evidovat složení dražební jistoty v hotovosti ve veřejné dobrovolné dražbě? Podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, je dražebník oprávněn po účastníkovi dražby žádat složení dražební jistoty, přičemž je povinen umožnit mu složení dražební jistoty i ve formě hotovostní platby (do limitu stanoveného v zákoně o omezení plateb v hotovosti). Pro posouzení, zda složení dražební jistoty v hotovosti podléhá evidenci tržeb, je třeba vycházet z následujících předpokladů. Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti evidované tržby uvedené v § 5 zákona o evidenci tržeb a zahrnuje příjem z podnikání. Formální náležitosti pro evidovanou tržbu podle § 5 zákona o evidenci tržeb splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna: a. v hotovosti,       b. bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat (typicky se jedná o karetní transakce, pozn. od 1. 3. 2018 jsou v důsledku nálezu ÚS ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 platby kartou z povinnosti evidovat tržby vyňaty), c. šekem, d. směnkou, e. v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám podle písmen a) až d) (např. dárkové karty, poukázky na zboží a služby – kam patří též stravenky, dále i platby prostřednictvím žetonů a obdobných instrumentů, včetně virtuálních měn) nebo f. započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle předchozích bodů. Dražební jistotu lze považovat za institut svou povahou obdobný kauci, resp. jistotě ve smyslu § 5 písm. f) zákona o evidenci tržeb. Pro účely posouzení evidenční povinnosti ve vztahu ke kaucím a obdobným jistotám má zásadní význam gramatický výklad § 5 písm. f) zákona o evidenci tržeb, dle kterého evidenci tržeb nepodléhá složení kauce, nýbrž až započtení kauce (nebo obdobné jistoty) na kupní cenu, resp. na náklady první i opakované dražby, a to za předpokladu, že byla kauce složena některým ze způsobů platby podle § 5 písm. a) až e) zákona o evidenci tržeb. V datové zprávě s údaji o evidované tržbě, která bude zaslána správci daně v okamžiku započtení kauce, se v položce celková částka tržby („celk_trzba“) uvede částka skutečně započtené dražební jistoty. V případě, že bude složená dražební jistota zcela nebo zčásti vrácena vydražiteli či nevydražiteli, nebude tato část evidenci tržeb podléhat. Pokud by datová zpráva s údaji o evidované tržbě (započtené kauci) obsahovala nesprávné údaje a bylo by třeba provést její opravy nebo by došlo k vrácení evidované tržby, pak se postupuje dle § 7 zákona o evidenci tržeb, kdy je odesílána nová datová zpráva s tím, že nesprávně zaevidována tržba je nyní evidována jako záporná. Jaké platby evidovat Podnikatel vystavil fakturu se způsobem úhrady bezhotovostním převodem, zákazník ale částku uhradil v hotovosti na pokladně. Musí podnikatel tržbu evidovat? V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady převodem z účtu na účet) uhrazená v hotovosti do pokladny podnikatele, musí podnikatel tuto platbu zaevidovat. Podnikatel vystavil fakturu se způsobem úhrady v hotovosti, zákazník mi ale částku uhradil převodem na bankovní účet. Musí podnikatel tržbu evidovat? V případě, že je částka uvedená na faktuře (se způsobem úhrady v hotovosti) uhrazená bezhotovostně převodem z účtu na účet, nevzniká povinnost tržbu evidovat. Proč se vestige tržeb nevztahuje na platby čistě převodem z účtu na účet? Tyto platby se již v současnosti vyznačují vysokou mírou dohledatelnosti a průkaznosti. Takové platby jsou evidovány bankami, které mají povinnost vydat na žádost Finanční správy výpis z účtu. Bude spropitné podléhat evidenci tržeb? Spropitné je nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami, kterou výslovně neupravuje žádný právní předpis ČR. U spropitného z pohledu vestige tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tržba ze spropitného v tomto případě není evidovanou tržbou. Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit. Jak se budou evidovat kauce přijaté v hotovosti? Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci. Budou se evidovat zálohy přijaté v hotovosti? Ano. Například při rezervaci hotelového pokoje a složení zálohy zákazníkem, podnikatel tuto hotovostní zálohu zaeviduje. Pokud zákazník uhradí i doplatek ceny v hotovosti, zaeviduje podnikatel také doplatek ceny. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek. Jak se přihlásit do systému vestige tržeb? Co jsou to autentizační údaje a k čemu slouží? Autentizačními údaji se rozumí přihlašovací údaje (uživatelské jméno a heslo) na portál správce daně, kde je podnikateli umožněna správa certifikátů (získání jednoho či více certifikátů a další související operace) a údajů pro správu vestige tržeb (zejména nastavení provozoven). Kdy musí podnikatel požádat o autentizační údaje? Lze někoho k tomuto úkonu zplnomocnit? Pokud ano, musí být plná moc opatřena úředně ověřenými podpisy? O autentizační údaje musí podnikatel požádat před přijetím první evidované tržby. Podnikatele může zastoupit i oprávněná osoba s plnou mocí k podání žádosti o autentizační údaje a současně k převzetí autentizačních údajů, případně oprávněná osoba disponující generální plnou mocí. Podpisy na plné moci nemusí být úředně ověřeny. Jakým způsobem může podnikatel požádat o autentizační údaje, a jak dlouho trvá jejich vydání? Požádat může podnikatel nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů pouze jedním z následujících způsobů: elektronicky na portálu správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu, nebo osobně (ústně do protokolu) na libovolném finančním úřadu, kde žadatel získá autentizační údaje okamžitě v rámci osobního jednání v zapečetěné obálce. Bude možné zaslat žádost o autentizační údaje prostřednictvím datové schránky? Ne. Podnikatel nemůže zaslat žádost o autentizační údaje přímo prostřednictvím datové schránky, nicméně může o ně požádat na portále správce daně pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky - v takovém případě mu budou autentizační údaje zaslány do této datové schránky, a to bez zbytečného odkladu. K čemu slouží certifikát? Certifikát slouží k jednoznačné identifikaci při zasílání údajů datovými zprávami. Správce daně umožní podnikateli získat prostřednictvím portálu jeden nebo více certifikátů k evidenci tržeb. Je potřeba pro každé pokladní zařízení zvláštní certifikát? Volba počtu a způsobu využití certifikátů je ponechána zcela na uvážení podnikatele evidujícího tržby. Je možné využít jeden certifikát na zasílání údajů o evidovaných tržbách v rámci celé činnosti podnikatele, případně používat různé certifikáty dle jednotlivých provozoven nebo koncových zařízení. Jak bude probíhat vydání a instalace certifikátu? Správce daně je povinen umožnit podnikateli získat certifikát prostřednictvím technického zařízení, kterým se rozumí portál správce daně. Přihlášený podnikatel si bude moci přímo na portále správce daně vygenerovat certifikát pro evidenci tržeb. Postup instalace certifikátů se bude odvíjet od zvoleného typu využitého zařízení (pokladna, počítač, tablet, chytrý telefon…) a příslušného operačního systému. Co je potřeba pro evidování tržeb? Bude si muset podnikatel koupit registrační pokladnu? Ne. Podnikatel může využít jakékoliv pokladní zařízení, které mu vyhovuje a které mu umožní evidovat tržby. Nechceme se vracet k registračním pokladnám, a proto byl zvolen moderní online systém, který funguje lépe a pro podnikatele je levnější a jednodušší. Jakou pokladnu si má podnikatel pořídit, aby mohl evidovat tržby? S volbou vhodné pokladny či obecně pokladního zařízení podnikatelům poradí dodavatelé pokladních zařízení, kteří současně zohlední i individuální potřeby podnikatelů. Ministerstvo financí ani Finanční správa nemohou doporučovat konkrétní pokladní zařízení. Bude si každý podnikatel muset koupit drahou pokladnu a připojení k internetu? Každý určitě ne. Některým podnikatelům může stačit například tablet nebo chytrý telefon s tiskárnou. Zároveň lze očekávat, že potřebné zařízení si budou moci podnikatelé i pronajmout. Ti, kteří již moderní pokladnu mají, budou potřebovat pouze aktualizaci softwaru a připojení k internetu. Kolik to bude poplatníka stát? Kolik to bude podnikatele stát? To nelze paušálně určit. Vzhledem k tomu, že pro evidenci tržeb je možné využívat širokou paletu zařízení od stávajících pokladen přes tablety až po chytré telefony, je možné náklady optimalizovat volbou cenově dostupného řešení. Část podnikatelů bude potřebovat pouze aktualizaci softwaru v pokladně – náklady mohou být opět v různé výši, včetně jejich zahrnutí v pravidelných servisních poplatcích. Kdo a kdy si bude moci uplatnit slevu na dani ve výši 5000 Kč? Jednorázová sleva na dani v souvislosti se zavedením vestige tržeb je určena pro podnikatele (fyzické osoby), kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb (bez ohledu na počet provozoven nebo pokladních zařízeních), a to z důvodu kompenzace zvýšení nákladů, které jim nastanou v souvislosti s účinností zákona. Výše slevy činí částka odpovídající kladnému rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. Maximálně však 5 000 Kč. Dojde zavedením vestige tržeb ke zdražení stravovacích služeb? Souběžně se zákonem o evidenci tržeb nabyl platnosti i zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jeho obsahem je mj. i snížení sazby DPH ze základní sazby 21 % do první snížené sazby 15 % pro stravovací služby s výjimkou podávání alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků, a to od 1. prosince 2016. To umožní podnikatelům ve stravovacích službách kompenzovat případné vzniklé náklady a služby by tak neměly zdražovat. Jak evidovat tržby? Jak vestige tržeb funguje?Vestigetržeb může probíhat ve dvou režimech – běžném a zjednodušeném režimu. Běžný režim Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML do systému Finanční správy. Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s fiskálním identifikačním kódem. Podnikatel vystaví účtenku (včetně fiskálního identifikačního kódu), kterou předá zákazníkovi. Zákazník obdrží účtenku. Zákazník si může ověřit svoji účtenku na Daňovém portále, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem ve webové aplikaci Elektronická vestige tržeb.   Zjednodušený režim   Podnikatel prostřednictvím pokladního zařízení (pokladna, PC, tablet, mobil s tiskárnou,…) vystaví účtenku bez fiskálního identifikačního kódu a uloží datovou zprávu o tržbě do paměti. Do pěti dnů zajistí poplatník odeslání datových zpráv o přijatých tržbách do systému Finanční správy (např. tak, že přemístí pokladní zařízení do místa, kde je dostupný internet). Ze systému Finanční správy je zasláno potvrzení o přijetí s fiskálním identifikačním kódem. Zákazník si může ověřit svoji účtenku na Daňovém portále, podnikatel si ověří tržby evidované pod jeho jménem ve webové aplikaci Elektronická vestige tržeb. Jaké údaje jsou zasílané Finanční správě? Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou vždy: daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ), označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, celková částka tržby, bezpečnostní kód poplatníka (BKP), podpisový kód poplatníka (PKP), údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. Údaji o evidované tržbě zasílaných datovou zprávou jsou při naplnění konkrétních okolností také: celková částka plateb určených k následnému čerpání, celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje, základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty, celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu, celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží. Co je to mezní doba odezvy a jak ji nastavit? Doba odezvy je časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení podnikatele a přijetím potvrzovacího kódu (FIK) ze serveru Finanční správy na pokladním zařízení podnikatele. Mezní dobu odezvy, po jejímž uplynutí lze zákazníkovi vystavit účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK), nastavuje sám podnikatel, a to s ohledem na kvalitu připojení internetu a druh vykonávané činnosti. Vždy však musí být delší než 2 sekundy. Pokud při evidování tržby dojde k překročení mezní doby odezvy, podnikatel zašle správci daně údaje o evidované tržbě datovou zprávu nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Co se stane v případě výpadku internetového připojení? V takovém případě musí podnikatel zajistit odeslání údajů o evidované tržbě datovou zprávou správci daně po obnovení internetového připojení, a to nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Jsou v ČR místa, kde se kvůli připojení nebude moci prodávat? Ne, prodávat bude možné všude. Pokud nebude na místě, kde má dojít k zaevidování tržby, k dispozici odpovídající internetové připojení a povinnost evidovat tržbu v okamžiku jejího uskutečnění by pro podnikatele znamenala významné omezení nebo dokonce znemožnění podnikatelské činnosti, může si podnikatel požádat o povolení evidovat tržby na daném místě v tzv. zjednodušeném režimu.Vestigetržeb ve zjednodušeném režimu spočívá v zasílání údajů o tržbách nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby. Jak uvádět provozovnu? V zasílané datové zprávě s údaji o evidované tržbě i na vydané účtence musí být uvedeno označení (číslo) provozovny. Toto číslo získáte při zadání nebo zobrazení své provozovny ve webové aplikaci Elektronická vestige tržeb → „Správa údajů vestige tržeb“ umístěné na Daňovém portálu. Poplatník si jej nemůže určit sám, ani využít existující identifikační číslo provozovny (IČP) přidělené Živnostenským úřadem. Je možné, že na účtence máte uvedeno IČP nebo jiné číslo provozovny (například dle vašeho vlastního odlišování provozoven). I v takovém případě musí být ještě uvedeno číslo provozovny přidělené systémem Finanční správy. Z účtenky musí být zřejmé označení provozovny pro účely vestige tržeb. Jak správně uvádět čas tržby na účtence? Datum a čas tržby, uvedený na účtence, musí odpovídat údajům zaslaným v datové zprávě o evidované tržbě (Datum a čas tržby), jejichž podobu upravuje dokument Formát a struktura údajů o evidované tržbě. Tento dokument stanoví, že datum obsahuje den, měsíc a rok uskutečnění evidované tržby. Časový okamžik je stanoven jako lokální čas s povinným vyznačením časové zóny – hodina, minuta a sekunda spolu s označením časové zóny. Drobný rozdíl je v tom, že na účtence nemusí být uvedena časová zóna. Čas přijetí tržby se tedy na účtence uvádí ve tvaru hodina, minuta a sekunda. Pokud se časové údaje uvedené na účtence budou lišit od časových údajů uvedených v datové zprávě, nebude možné dle účtenky ověřit zaevidování údajů o tržbě ve webové aplikaci Elektronická vestige tržeb → Ověření účtenky umístěné na Daňovém portálu. Jak uvádět celkovou částku tržby? Na účtence se většinou vyskytuje více částek (za každou položku, celkem, DPH, k úhradě…). Celková částka pro účely vestige tržeb představuje skutečně přijatou (nebo očekávanou) částku (vč. DPH). Pokud zákazník platí v hotovosti, bude částka zaokrouhlená na celé koruny, ale při platbě kartou (jedná se o bezhotovostní platbu) bude částka uvedena s přesností na haléře. I když je tržba hrazena v jiné měně (např. eurech), uvádí se pro účely vestige tržeb celková částka tržby vždy v českých korunách, a to podle kurzu deklarovaného poplatníkem v daném okamžiku, příp. poplatník použije jiný vhodný kurz - např. kurz ČNB k uvedenému datu nebo předchozímu dni. Pokud poplatník eviduje jen část nákupu (například proto, že další část ještě evidovat nemusí) je třeba uvést celkovou evidovanou částku, která bude odpovídat částce zaslané datovou zprávou. Ujistěte se, že na účtence je celková částka pro účely vestige tržeb jednoznačně popsána. Pokud bude zákazník ověřovat zaevidování tržby na základě vámi vystavené účtenky ve webové aplikaci EET → „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu a opíše jinou částku, systém tržbu nenalezne (ačkoli jinak mohlo být vše v pořádku). Jak postupovat v případě zpětného zrušení evidované tržby? Například když se zpětně přijde na to, že byla naúčtována káva navíc, nebo host vrátí jídlo, které již bylo zaevidováno? Provádí-li se storno nebo oprava tržby, o níž byly údaje již zaslány do systému Finanční správy, postupuje podnikatel obdobně jako při evidenci tržby s tím rozdílem, že tuto tržbu zaeviduje jako zápornou (mínusovou položku). Postup se vztahuje na případy vrácení zboží bez uvedení důvodu, při vyřízení reklamace, u omylem zaevidované tržby nebo na případy, kdy byly údaje o evidované tržbě zaslány správci daně před přijetím tržby a zákazník nakonec zboží nezaplatil (nejčastěji půjde o zasílání zboží internetovými obchody na dobírku a následné nepřevzetí zboží). Provedené storno není z technického hlediska vázáno na původně zaslanou datovou zprávu (resp. vydanou účtenku). Je myšleno na rychloobrátkové provozovny, jako jsou např. divadelní bary pro diváky? Zde se musí odbavit za velmi krátkou dobu velký počet zákazníků. Bude plnění evidenční povinnosti zdržovat plynulý provoz? Zákon o evidenci tržeb stanoví minimální výši mezní doby odezvy v délce 2 sekund, což představuje dobu, po kterou musí pokladní zařízení čekat na odezvu Finanční správy v podobě zaslání fiskálního identifikačního kódu (FIK). V případě, že po uplynutí mezní doby odezvy neobdrží pokladní zařízení od správce daně fiskální identifikační kód (FIK), vystaví podnikatel účtenku zákazníkovi bez uvedení tohoto kódu a zašle údaje o evidované tržbě po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Tento postup by neměl bránit plynulému provozu a neměl by způsobovat fronty u pokladen. Po výměně SSL certifikátu na příjmové straně EET mé pokladní zařízení neeviduje tržby. Co mám dělat? Od 10. 9. 2018 používá příjmová strana systému EET nový SSL certifikát od certifikační autority DigiCert (DigiCert Global Root G2). Tímto certifikátem je zabezpečeno spojení mezi pokladním zařízením a příjmovou stranou systému EET. Pro správné fungování pokladního zařízení je nutné, aby v pokladním zařízení byl tento certifikát podporován jako důvěryhodný. Přestože je certifikační autorita DigiCert standardně podporována většinou operačních systémů a internetových prohlížečů, může v ojedinělých případech změna SSL certifikátu ovlivnit správné fungování pokladního zařízení, zejména v procesu zaslání datových zpráv o evidované tržbě do systému vestige tržeb. V případě, že nejsou po 10. 9. 2018 u poplatníka řádně evidovány tržby, může tento problém souviset právě se změnou SSL certifikátu. Je vhodné prověřit, zda je v příslušném pokladním zařízení nový SSL certifikát podporován jako důvěryhodný, příp. provést instalaci příslušného kořenového certifikátu do pokladního zařízení nebo aktualizaci softwaru zařízení, je-li k dispozici. Podrobnosti k výměně certifikátu jsou zveřejněny zde na webu www.etrzby.cz na stránce Oznámení pro vývojáře. Vzhledem k tomu, že Finanční správa nemá k dispozici informace o technické specifikaci jednotlivých pokladních zařízení/systémů, není možné poskytnout podrobný návod, jak problém s nefunkčností pokladního zařízení vyřešit. Poplatník by se měl obrátit s žádostí o pomoc na dodavatele pokladního zařízení/systému, který by měl být schopen problém detekovat a odstranit. Kde může poplatník dohledat kontakt na vývojáře pokladního systému k evidenci tržeb: používá-li poplatník pro evidenci tržeb standardní pokladní zařízení (pokladnu), je možné vyhledat kontakt na vývojáře přímo na zakoupeném pokladní zařízení, či na jeho balení, nebo v návodu uvnitř, či v jiných obdržených dokumentech; používá-li poplatník pro evidenci tržeb aplikaci nainstalovanou v mobilním zařízení vybaveným operačním systémem Android, je možné kontakt na vývojáře vyhledat v obchodu Google Play, případně přímo v nainstalované aplikaci v části označené jako O aplikaci, Nápověda, Kontakt apod.; používá-li poplatník pro evidenci tržeb aplikaci nainstalovanou v mobilním zařízení Apple vybaveným operačním systémem iOS, je možné vyhledat kontakt na vývojáře v obchodu App Store, případně přímo v nainstalované aplikaci v části označené jako O aplikaci, Nápověda, Kontakt apod.; používá-li poplatník pro evidenci tržeb aplikaci volně staženou/nainstalovanou z internetu, je možné vyhledat kontakt na vývojáře na stránkách, ze kterých byla aplikace pro evidenci tržeb stažena, resp. instalována. Běžně je spojení na vývojáře aplikací uváděno přímo v příslušné aplikaci v části, např. O aplikaci, Nápověda apod. Je také pravděpodobné, že je na příslušných stránkách aplikace dostupná její nová verze – aktualizace. Používá-li poplatník pro evidenci tržeb software z CD (Krabicová verze), je možné vyhledat kontakt na vývojáře na balení zakoupeného softwaru, popř. v návodu uvnitř balení.   Výměna SSL certifikátu se netýká certifikátů pro evidenci tržeb (vydané CA EET prostřednictvím webové aplikace Elektronická vestige tržeb na Daňovém portálu) sloužících k autorizaci datových zpráv. Tyto certifikáty zůstávají nadále v platnosti a není nutné je měnit. Účtenka a účtenková loterie Jaké údaje jsou uváděny na účtence? Podnikatel je na účtence povinen uvádět: fiskální identifikační kód (FIK), označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, celkovou částku tržby, bezpečnostní kód poplatníka (BKP), údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód (FIK), je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód (PKP). V důsledku zrušení ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 ZoET nálezem Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 s účinností od 1. 3. 2018 není povinnou náležitostí účtenky daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka resp. DIČ poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje. Povinnost zasílat údaj o DIČ poplatníka a DIČ pověřujícího poplatníka datovou zprávou dle § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. c) ZoET zůstává zachována. Dále upozorňujeme, že tímto rozhodnutím ÚS se nic nemění ve vztahu k DPH a uvádění DIČ (rodného čísla) na daňových dokladech (§ 29 ZDPH). Pokud má plátce DPH povinnost vystavit daňový doklad a vystavoval v těchto případech společný doklad pro EET a daňový doklad plátce DPH, bude muset nadále své DIČ na tomto dokladu uvádět, nebo bude muset doklady vystavit dva.   Je zákazník povinen převzít účtenku? Ne. Zákazník nemá povinnost účtenku od podnikatele převzít. Je plně na rozhodnutí každého zákazníka, zda si účtenku převezme. Převzetím účtenky přispěje zákazník k fungování systému vestige tržeb a narovnání podnikatelského prostředí. Podnikatel může vystavit účtenku v tištěné podobě, elektronicky (bez tisku a předat jí zákazníkovi např. prostřednictvím e-mailu), či jiným obdobným způsobem, který umožňuje zákazníkovi s účtenkou disponovat. Na způsobu předání musí být mezi podnikatelem a zákazníkem shoda. Podnikatel není zbaven povinnosti vystavit účtenku do sféry působnosti zákazníka ani v případě, že zákazník účtenku nevyžaduje. Bude zákazník u pokladny čekat na spojení, aby si mohl odnést účtenku? Nebude. Pokud nebude spojení fungovat (bude překročena mezní doba odezvy), může podnikatel vytisknout účtenku bez fiskálního identifikačního kódu (FIK) zasílaného Finanční správou. V takovém případě je na účtence uveden podpisový kód poplatníka (PKP). Údaje o evidované tržbě pak musí podnikatel správci daně poslat dodatečně, a to nejpozději do 48 hodin. Musí podnikatel vystavit účtenku, když ji zákazník nechce? Ano. Podle zákona je podnikatel povinen účtenku vystavit nejpozději při uskutečnění evidované tržby a umožnit zákazníkovi její převzetí. V opačném případě se vystavuje riziku správního trestu. Musí být účtenka vždy vystavena zákazníkovi v tištěné podobě? Účtenka musí být vystavena tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to nejpozději při uskutečnění evidované tržby. Zákon o evidenci tržeb neupravuje formát ani způsob předání účtenky zákazníkovi, a tudíž podnikatel může vystavit účtenku nejen v tištěné podobě, ale i elektronicky (bez tisku a předat ji zákazníkovi, např. prostřednictvím e-mailu, MMS, přes bluetooth). Na této formě předání však musí být mezi zákazníkem a podnikatelem shoda. Přesto však bude nejčastěji docházet k předávání tištěných účtenek. Elektronické vystavení účtenky se uplatní zejména v situacích, kdy nedochází k fyzickému kontaktu prodejce a zákazníka (např. při nákupu zboží a služeb přes internet). Není zavedena nějaká minimální platba, od níž by účtenka byla nutná, nebo bude nutné vystavovat účtenku i při nákupu sirek? Ne. Stanovení minimální tržby by vedlo k nežádoucímu dělení nákupů a dalším negativním dopadům na funkčnost a efektivitu systému vestige tržeb. Jakou podobu bude mít účtenková loterie? Komplexní informace o účtenkové loterii najdete na stránkách www.uctenkovka.cz. Tam se také můžete do účtenkové loterie zapojit. Jak si zkontrolovat své tržby Jak si mohu sám ověřit zaevidované tržby? Kde a jak rychle? Ihned po odeslání datové zprávy si můžete ověřit zaevidování údajů o konkrétní tržbě dle účtenky v systému EET pomocí webové aplikace EET → „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu. Toto ověření je anonymní, nemusíte se nijak přihlašovat. Dozvíte se tak, zda systém údaje o vámi přijaté tržbě obdržel. Zaevidovaní tržeb je možné ověřit také v součtech tržeb nebo v detailních údajích o tržbách, které mají dostupné na Daňovém portálu ve webové aplikaci EET → „Správa údajů vestige tržeb“ pouze poplatníci přihlášení pomocí autentizačních údajů. Údaje o tržbě se projeví v součtech tržeb obvykle následující den po přijetí datové zprávy. Bude zde k příslušné provozovně v daný den přičtena celková částka tržby a počet tržeb zvýšen o 1. Případná duplicitní tržba (resp. duplicitně přijaté údaje o téže tržbě), ani její celková částka do součtů tržeb započtena nebude. O detailní údaje je třeba zažádat na daňovém portálu. Soubor bude připraven nejdříve následující den a nejpozději do sedmi dnů. V připraveném souboru jsou následně zobrazeny údaje ze všech zaslaných datových zpráv, které nebyly odmítnuty na základě kritických kontrol. Uvedeny jsou i duplicitně zaslané údaje téže tržby. V souboru jsou i další údaje, které systém doplnil po přijetí zprávy: např. datum přijetí datové zprávy, datum započtení tržby, FIK, duplicita… Co když neobdržím FIK ke zprávě o tržbě? Pokud neobdržíte FIK, může to mít různé příčiny. Některé mohou být i na vaší straně (např. v nastavení software pokladního zařízení). V systému Finanční správy jsou na přijatých datových zprávách evidovaných tržeb prováděny kritické kontroly. Pokud zpráva obsahuje jakoukoli kritickou chybu, datová zpráva o evidované tržbě nebude přijata, FIK nebude vydán a vaše tržba nebude zaevidována. Systém Finanční správy na tyto chyby okamžitě upozorňuje různými chybovými zprávami, které zasílá na vaše pokladní zařízení. Zprávy obsahují konkrétní sdělení, v čem je problém. Ověřte si, zda tyto chybové odpovědi můžete ve vašem pokladním zařízení vidět, nebo jak s nimi váš pokladní software nakládá. Pokud by problém na vaší straně zůstal neřešen, vaše tržby pravděpodobně nebudou včas nebo vůbec zaevidovány. Pokud neobdržíte FIK ani chybovou zprávu, je nutné příslušnou datovou zprávu odeslat znovu, neboť mohlo dojít k přerušení internetového spojení a vaše pokladní zařízení neobdrželo potvrzovací datovou zprávu s FIK z tohoto důvodu. Jaký FIK je platný? Platný FIK má vypadat například takto: b3a09b52-7c87-4014-a496-4c7a53cf9125-03. Jedná se o číslice a písmena bez diakritiky v šesti skupinách v počtu 8-4-4-4-12-2. Na posledních dvou místech musí být dvě číslice. O nesprávný FIK se např. jedná, je-li na účtence uvedena jen část FIK (obvykle chybným tiskem) nebo je FIK uveden v chybné struktuře. Platnost FIK lze ověřit na Daňovém portálu na stránce „Ověření účtenky“. Pokud jste obdrželi (nebo máte na účtence) FIK, který má na posledních dvou místech „ff“, jedná se o „fiktivní FIK“ vydávaný neprodukčním prostředím - tzv. Playgroundem. Takový FIK není platný a slouží pouze pro testovací účely. Příslušná tržba takto není zaevidována a zákonná povinnost není splněna. Údaje o tržbě zaslané na Playground nebude možné nalézt ani pomocí webové aplikace EET -> „Ověření účtenky“ umístěné na Daňovém portálu, neboť údaje nebyly zaslány do produkčního prostředí a nejsou uloženy v systému EET. Když obdržím FIK, mám jistotu, že eviduji správně? I když obdržíte FIK v odpovědi na vámi zaslanou datovou zprávu o evidované tržbě, stále je možné, že v zaslané datové zprávě byly některé chyby. V takových případech zasílá systém EET společně s FIK textová upozornění na tzv. propustné chyby. Tyto chyby nejsou důvodem k odmítnutí zprávy a nevydání FIK. Nicméně je vhodné o nich být informován vaším pokladním zařízením. Ověřte si, zda tato upozornění můžete vidět, nebo jak s nimi váš pokladní software nakládá. Tyto chyby systém EET eviduje a mohou vzbuzovat pochybnosti správce daně. Jak si mohu ověřit vlastní účtenku? Na Daňovém portálu pomocí webové aplikace EET > Ověření účtenky si můžete ověřit, zda je vámi přijatá tržba řádně zaevidovaná. Pokud je na vaší účtence uveden FIK, vzniká dojem, že musí být vše v pořádku. Může se však stát, že údaje uvedené na účtence se liší od údajů zasílaných datovou zprávou (například datum a čas tržby, částka, dokonce i DIČ). Pečlivým zadáním údajů z účtenky si můžete zjistit, zda systém údaje o tržbě nalezl nebo nikoli. Pokud se vám vícekrát stane, že systém údaje o tržbě nenajde, doporučujeme ve spolupráci s vaším dodavatelem pokladního zařízení pátrat po příčině. Co když moje účtenka nebude nalezena? Účtenku můžete ověřit na Daňovém portálu pomocí webové aplikace EET > Ověření účtenky. Pokud dostanete odpověď, že účtenka nebyla v systému nalezena, může to mít více důvodů. A) Pokud na účtence je uveden FIK, měly by být údaje o evidované tržbě v systému vždy nalezeny. Pokud nejsou nalezeny, může to být tím, že: chybně zadáváte údaje do ověřovacího formuláře (např. překlep), na účtence je některý údaj uveden jinak, než byl zaslán v datové zprávě (obvykle čas). Případný nesoulad údajů o tržbě uvedených v datové zprávě a údajů uvedených na účtence, který může být příčinou nenalezení údajů o tržbě v systému, je nutné co nejdříve odstranit (nejspíše ve spolupráci s dodavatelem). B) Pokud na účtence není uveden FIK, lze úspěšně ověřit zaevidování tržby v systému až poté, kdy bude příslušná datová zpráva dodatečně zaslána a vydán FIK. Pak lze úspěšně ověřit i zaevidování této tržby, ačkoli vydaná účtenka sama FIK neobsahuje. Dodatečné zaslání musí proběhnout u běžného režimu do 48 hodin od přijetí tržby. Pokud se jedná o tržbu evidovanou ve zjednodušeném režimu, musí být zpráva s údaji o této tržbě zaslána do 5 dnů od jejího přijetí. Pokud nelze ověřit zaevidování tržby ani po dodatečném odeslání zprávy a přijetí FIK, může to mít stejné důvody (výše uvedené u případu A). Co znamená duplicita tržby? Pokud systém EET obdrží datovou zprávu se stejnými základními hodnotami tržby jako má některá již dříve přijatá datová zpráva, bude tuto novou datovou zprávu považovat za opakované zaslání údajů téže tržby. Údaje o takové tržbě budou v souboru s detailními údaji označeny jako duplicitní. Nebudou však přičteny do součtů tržeb na portálu. Základní hodnoty tržby jsou: DIČ poplatníka, označení provozovny, označení pokladního zařízení, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby (s přesností na sekundy), celková částka tržby. Duplicitní zaslání údajů o téže tržbě není chyba a není to důvod k opravám, ani kontrolám ze strany správce daně. Jak to je s opakovaným zasláním tržby? Může se stát, že součty nesouhlasí? Pokud nezískáte FIK na základě prvního odeslání údajů o tržbě datovou zprávou, je nutné datovou zprávu zaslat znovu. Ve většině případů opakované zaslání zajistí software automaticky. Opakovaně zaslané údaje se nesmí lišit od údajů zaslaných v původní datové zprávě, s výjimkou data a času odeslání zprávy, identifikátoru zprávy (UUID) a ev. příznaku opakovaného zaslání. Při opakovaném zaslání musí být stejné nejen všechny údaje o tržbě, ale také kontrolní kódy PKP a BKP. Pokud váš software změní při opakovaném zaslání hodnotu některé ze základních položek (což by neměl), může dojít i k vícenásobnému započtení této tržby, neboť systém v případě odlišnosti v některé ze šesti základních hodnot tržby, vyhodnotí takto zaslané údaje jako údaje o jiné tržbě. Vše si můžete ověřit z výpisu detailních údajů. O detailní údaje můžete zažádat na Daňovém portálu po přihlášení ve webové aplikaci EET -> „Správa údajů vestige tržeb“. Žádosti jsou zpracovány a soubor připraven nejdříve následující den a nejpozději do sedmi dnů. Co je datum započtení tržby? Datum započtení tržby je určeno systémem EET, nikoli poplatníkem. Je rovno: datu přijetí tržby (uvedenému v datové zprávě o evidované tržbě od poplatníka), nebo datu přijetí datové zprávy do systému EET. Případ 1) nastává u většiny zaslaných datových zpráv. Případ 2) nastává, když se datum přijetí tržby liší od data přijetí datové zprávy o více, než jsou stanovené limity uvedené v propustných kontrolách (tj. 2 roky do minulosti, nebo 2 hodiny do budoucnosti, nebo spadá před počátek vestige tržeb). Počátek vestige tržeb byl pro listopadový pilotní provoz upraven na 1. 11. 2016. Od prosince 2016 je počátek vestige tržeb stanoven na 1. 12. 2016 a již se nebude měnit. Kontroly Kdo a jak bude kontrolovat dodržování povinností při evidenci tržeb? Kontrola dodržování povinností uložených zákonem o evidenci tržeb je vykonávána orgány Finanční správy ČR a orgány Celní správy ČR, a to zejména v rámci institutu kontrolního nákupu, který je zákonem o evidenci tržeb upraven. Nutno podotknout, že neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu nebo není-li způsobena poplatníkovi majetková újma, lze od smlouvy, která byla uzavřena jednáním při kontrolním nákupu, odstoupit. Při ukládání pokut za přestupky uvedené v zákoně o evidenci tržeb se jako procesní právní předpis uplatní zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se subsidiárním použitím správního řádu. Jak budou orgány Finanční správy ČR a Celní správy ČR zacházet se zbožím pořízeným v rámci kontrolního nákupu? Pokud nedojde ke znehodnocení zboží, budou moci kontrolní pracovníci od smlouvy odstoupit a zboží podnikateli vrátit. Ostatní Je zajištěna bezpečnost systému, který sbírá údaje o tržbách? Bezpečnosti, jako jednomu z nejdůležitějších bodů celého projektu vestige tržeb, je soustavně věnována maximální pozornost. Jedná se nejen o zabezpečení komunikace při zasílání dat do datového centra, ale také o samotné zabezpečení dat ve Finanční správě. Budou se muset certifikovat programy k odesílání dat o tržbách? Ne. Finanční správa ČR ani Ministerstvo financí ČR nebude certifikovat softwary, které zajistí zasílání dat z pokladen. Jednalo by se o zbytečnou byrokracii vůči uživatelům pokladních systémů. Je to podobné jako u účetních programů. Také nejsou certifikovány a výrobce ručí za jejich funkcionalitu, která musí být v souladu se zákony. Kolik peněz navíc se díky evidenci tržeb dostane do státního rozpočtu? Ke zvyšování výběru daní bude docházet postupně, s tím jak se budou do systému zapojovat jednotlivé skupiny podnikatelů. Při plném náběhu vestige tržeb by měl systém přinést až 18 mld. Kč ročně. Jaké kroky mám učinit v situaci, kdy už nepřijímám evidované tržby? U poplatníků, kteří dosud řádně plnili povinnosti plynoucí ze zákona o evidenci tržeb, může docházet k situacím, v jejichž důsledku evidenční povinnost zaniká. Častým důvodem je ukončení výkonu podnikatelské činnosti nebo omezení přijímání plateb uskutečňovaných některou z hotovostních forem. V takovýchto případech může vyvstat řada otázek ohledně toho, jaké kroky je třeba v souvislosti s ukončením vestige tržeb učinit. V prvé řadě uvádíme, že není povinností poplatníka oznamovat správci daně skutečnost, že nepřijímá evidované tržby. Rovněž není nutné informovat správce daně o tom, že poplatník nad rámec svých povinností (např. ve snaze získat celkový přehled o přijímaných platbách) eviduje platby, které nesplňují náležitosti evidované tržby. Pokud se poplatník rozhodne, že v důsledku zániku evidenční povinnosti přestane tržby evidovat, měl by mít na paměti, že jedinou povinností, kterou zákon v této souvislosti stanoví, je oznámení změny údajů o provozovnách, čímž se rozumí mimo jiné též oznámení skutečnosti, že daná provozovna již není provozovnou ve smyslu zákona o evidenci tržeb, tj. nedochází v ní k přijímání tržeb podléhajících evidenci tržeb. V takové situaci je nezbytné přistoupit ke zrušení provozovny, ve které docházelo k přijímání evidovaných tržeb, a to formou změny stavu dané provozovny v aplikaci Elektronická vestige tržeb na Daňovém portálu z aktivní na zrušenou (v záložce Provozovny po zaškrtnutí příslušné provozovny lze zvolit akci „Zrušit“). Pokud by se jednalo pouze o dočasné přerušení podnikání, lze obdobným způsobem nastavit stav provozovny na přerušenou (volba akce „Přerušit“). Pokud již poplatník není povinen zasílat údaje o jím přijímaných tržbách, může přistoupit ke zneplatnění certifikátu. Postup pro zneplatnění certifikátu lze nalézt na webových stránkách www.etrzby.cz v sekci IT/Vývojář >> Certifikační autorita EET >> Nápověda Webové aplikace CA EET nebo je možné využít informace zveřejněné na stránce http://epodpora.mfcr.cz/ zvolením záložky EET – Certifikáty >> rozkliknutím okruhu Jak zneplatnit pokladní certifikát. Dále je možné zrušit i přístup do aplikace Elektronická vestige tržeb, a to přes záložku Uživatelé. V detailu daného uživatele v části Přihlašovací údaje se vyplní datum v položce Ukončení přístupu (toto datum udává poslední den, kdy je uživateli umožněn přístup do aplikace). Poplatník by však měl při zvažování, zda k tomuto kroku přistoupí, zohlednit skutečnost, že úplným zrušením přístupu do aplikace Elektronická vestige tržeb ztratí možnost nahlížení na data, která do systému Finanční správy doposud zasílal. Nacházíte se zde: Úvodní stránka Podnikatel/Firma Nejčastější dotazy podnikatelů O projektu Základní informace Média Novinky Mýty a fakta Dokumenty Materiály z akcí Zajímavosti Akce Informace o provozu Kontakty Podnikatel/Firma Jak se připravit Specifické případy Webová aplikace EET a certifikáty Kontrola plnění povinností a správní tresty Nejčastější dotazy podnikatelů Stále si nevíte rady Zákazník Základní informace pro zákazníky Účtenková loterie pro zákazníky Nejčastější dotazy zákazníků Stále si nevíte rady Komunikace s veřejností IT/Vývojář Základní informace pro vývojáře Technická specifikace Archiv technické specifikace Oznámení pro vývojáře Certifikační autorita EET Nejčastější dotazy vývojářů Stále si nevíte rady Finanční správa ČR Ministerstvo financí ČR Média Nejčastější dotazy Dokumenty Kontakty Copyright © 2016 - 2018, Finanční správa Prohlášení o obsahu Mapa stránek